Živý, který šel okolo
V roce 1979 natočil Claude Lanzmann rozhovor s Mauricem Rosselem, švýcarským lékařem a delegátem Mezinárodního výboru Červeného kříže, který během války navštívil Osvětim a v červnu 1944 také terezínské ghetto. Nacisté Terezín před jeho návštěvou proměnili v pečlivě naaranžovanou kulisu „vzorového“ židovského sídla. Rossel podvod neodhalil a ve své následné zprávě popsal poměry v ghettu jako v zásadě uspokojivé.
Rozhovor původně vznikl pro Šoa, Lanzmann jej však použil až o téměř dvacet let později jako základ samostatného filmu. Tváří v tvář Rosselovi se vrací nejen k tomu, co v Terezíně skutečně viděl, ale především k otázce, jak bylo možné vidět a zároveň nevidět. Z jejich konfrontace vzniká znepokojivá studie selhání svědka, institucionální slepoty i hranice mezi nevědomostí a lhostejností. Název filmu odkazuje k člověku, který se ocitl v bezprostřední blízkosti probíhající katastrofy, prošel kolem ní a pokračoval dál.
Zpráva Karského
Jan Karski, kurýr polského podzemního státu, se za války stal jedním z prvních přímých svědků, kteří přinesli západním spojencům zprávu o systematickém vyhlazování evropských Židů. V roce 1942 tajně pronikl do varšavského ghetta a následně také do tranzitního tábora, aby mohl o tom, co se děje, podat svědectví vlastníma očima. Po útěku na Západ informoval představitele britské a americké politiky a v roce 1943 se osobně setkal s prezidentem Franklinem D. Rooseveltem.
Lanzmann natočil rozsáhlý rozhovor s Karským v roce 1978. Jeho část se stala jednou z klíčových pasáží Šoa, další materiál však zveřejnil až o čtvrt století později ve Zprávě Karského. Film se tak soustředí především na druhou část Karského příběhu: co se stane se svědectvím poté, co je vysloveno a předáno těm, kteří mají moc jednat. Karski vzpomíná na své poslání, setkání s politickými představiteli i obtížnou snahu přimět okolní svět, aby pochopil rozsah probíhající katastrofy. Film otevírá jednu z nejbolestnějších otázek dějin šoa: co znamená vědět – a jaká odpovědnost z takového vědění vyplývá.
Film je součástí přehlídky, kterou spolupořádají Nakladatelství Prostor, Francouzský institut v Praze a Židovské muzeum. Akce připomíná loňské 100. výročí narození Clauda Lanzmanna a nedávno vydanou biografii Patagonský zajíc. Projekce jeho filmů doprovodí řada úvodů nebo diskusí se znalci Lanzmannova filmového a literárního díla.
Po projekci proběhne diskuse a následně v přilehlé Galerii Karla Vachka zakončení Lanzmannovských dnů.
