Čtyři sestry

Ve čtyřdílném filmu Čtyři sestry se Claude Lanzmann vrací k rozhovorům, které natočil během příprav svého monumentálního díla Šoa, ale nakonec je do něj nezařadil. Před kamerou postupně vystupují čtyři ženy, které přežily nacistické pronásledování a vyhlazování evropských Židů: Ruth Elias, Paula Biren, Ada Lichtman a Hanna Marton. Každá z nich přináší odlišnou zkušenost – z ghett, koncentračních táborů, transportů i míst, kde probíhalo systematické vraždění.

Lanzmann jejich svědectví neskládá do souhrnného historického výkladu. Nechává ženy vyprávět dlouze, v jejich vlastním rytmu, a soustředí se na konkrétní situace, rozhodnutí a detaily, v nichž se dějiny stávají osobní zkušeností. Název filmu z těchto čtyř navzájem nesouvisejících životů symbolicky vytváří příběh „sester“ – žen spojených zkušeností přežití a potřebou vydat svědectví.