Claptrap

Informace o akci

Claptrap vznikli kolem písničkáře, zpěváka a kytaristy Erica Pasquereaua, známého z kapel Papier Tigre, La Colonie de Vacances nebo The Patriotic Sunday. Společně s multiinstrumentalisty Julienem Chevalierem a Paulem Loiseauem (La Terre Tremble!!!, Borja Flames) a nově také klávesistou a zpěvákem Elia Guérinem (JoGo, Bleu Shinobi) už šest let vytvářejí osobitý hudební jazyk.

Jejich zvuk se pohybuje na pomezí progresivního tropického popu – jakéhosi svéhlavého post-bossy, hřejivé i melancholické zároveň; barokní exotiky, která dokáže být taneční i experimentální. Vzniká z nepravděpodobné kombinace nástrojů – středomořské mandolíny, nekonvenčních perkusí, sci-fi syntezátorů a ošlehaných kytar –, které se spojují do bohatých a detailně propracovaných aranží balancujících mezi precizností a momentem zhroucení.

Eric Pasquereau, výrazná osobnost francouzské nezávislé scény, zde pokračuje ve své dlouhodobé cestě za popem posunutým až k jeho hranicím. Hudba Claptrap je zářivá – ale jako slunce, které pálí do očí. Mezi rytmy vybízejícími k tanci na hraně propasti a harmoniemi napínanými až k prasknutí kapela odmítá volit mezi oslavou a rozpadem. Po debutovém albu Adulting (2022), které sklidilo výrazný ohlas a kapela ho představila na desítkách koncertů, se Claptrap vracejí 16. října 2026 s albem Second Guessing. Desku smíchal Stéphane Laporte (Forever Pavot, Domotic) a vydává ji label UNJSQ. Odtažité, přesto silně přítomné vokály, halucinační texty, jemný humor a nečekané odkazy – od šeptané italštiny přes Joea Pesciho až po Nathalii Imbruglia – tvoří živoucí proud vědomí.

Claptrap čerpají inspiraci jak z velkých evropských skladatelských osobností (Robert Wyatt, Franco Battiato), tak z brazilských inovátorů (Caetano Veloso, Os Mutantes, Tom Zé). Zároveň navazují na tradici barokního indie popu (Broadcast, Daniel Rossen, Mild High Club). Jako svérázné kvarteto hledají – a často také nacházejí – dokonalou popovou píseň.